Ekkar_z_Bastlírny

Začalo to , jestli si to dobře pamatuju, motorem 1,8TFSI. Tak počítej...

Takže si budeš kupovat HTPéčko?

Jenže to musíš mít na rádiu možnost ladit pásmo s amplitudovou modulací (označovaný AM) a s rozsahem DLOUHÝCH VLN (long wave = LW) neboli s kmitočty mezi 150kHz a 280kHz. Český rozhlas 1 Radiožurnál přitom vysílá z vysílače Topolná u Uherskýho Hradiště na frekvenci 270kHz - bohužel, dnes už jen s výkonem omezeným na 600kW do antény. "Za komárů" se vysílalo dvojicí shodnejch vf konců zapojenejch "push-pull" neboli protifázově s výkonem 2x600kW = 1,2MW vf výkonu. Podle toho taky vypadal dřív diagram pokrytí signálem - tehdejší "Hvězda" a pozdější "Československo" byly v uspokojivý kvalitě příjmu ještě na konci 90. let zachytitelný od Británie až skoro po Ural a od severního polárního kruhu až po severní Afriku. S dnešním povoleným vyzářeným výkonem je problém chytit Radiožurnál už na hranicích Německa a Francie nebo v Itálii. Ve Skandinávii to jde ještě pár desítek km severně od břehů Baltu a v Rusku se čeština na AM poslouchat skoro vůbec nedá, protože jednak je tam zeměpisně větší dálka = ještě tam leží Ukrajina a Bělorusko, druhak se v Rusku pořád ještě na AM vysílá vícero programů a v éteru tam je víc nabuchtíno...

Rozdíl je uplně největší ve složení materiálu ze kterýho je "čip" - to je největší rozdíl. Dnes nejčastější jsou pro LEDky arsenidy galia nebo india, pro usměrňovače samotnej čistej (lehce dotovanej) křemík. Druhej rozdíl je v "balení" - protože polovodiče jsou všeobecně světlocitlivý, součástky u kterejch to není žádoucí se "pakujou" do neprůhlednýho plastu (dřív i do kovu), LED kvůli svícení musejí mít aspoň z části průsvitný pouzdro. Další rozdíly jsou elektrický - svítivá = "light emitting" dioda alias LED má v propustným směru úbytek napětí podle složení "čipu" od přibližně 1,5V u červených (a cca 1V u infračervených - jsou v každým dálkovým ovládání na TV/video atd) přes asi 1,7V u oranžových a žlutých přes asi tak 2,7V u modrých až po 3 - 3,1V u bílých. Obyčejná usměrňovací křemíková dioda má ve stejným směru úbytek asi 0,65V. Podobný rozdíly jsou v povoleným napětí, který se na součástku může "přiložit" v opačným = ZÁVĚRNÝM směru. LEDky vydrží minimum, nejčastější hodnoty jsou 5-10V - při vyšším napětí v opačným směru se prorazí a zničí. Obyčejný diody dosahujou hodnoty až 1200V na 1 čip, při sériovým řazení víc čipů jde udělat vysokonapěťová "dioda" se závěrným napětím klidně i několik desítek kV. A řekněme poslední veliký rozdíly jsou v dovoleným průchozím proudu - LEDky mají výrobcem dovolený maximální proud obvykle do 20mA, "úsporný" alias "vysokosvítivý" třeba taky jen 2mA nebo 5mA, výkonový "osvětlovací" LED dnes obvykle s bílým světlem pak mají 0,5A až 1A - ale vzhledem k velkýmu úbytku napětí (u bílý právě až ty 3,1V) mají velkej ztrátovej výkon a hřejou, takže potřebujou velkej chladič, aby se nespekly a nevypustily "duši". Obyčejná dioda má přitom běžně propustnej proud 1A, "silnější" typy jako třeba P600 mají v trošku větším válečku povolenej proud až 6A a speciální provedení diod v pouzdrech umožňujících montáž na chladič mají klidně i desítky nebo v případě průmyslovejch usměrňovačů až stovky ampér.

Delší anténa má rozhodně lepší příjem - ale protože autorádia mají standartně velmi silně působící systém AGC neboli automatické řízení zisku, zhoršený příjem na kratší prut se pozná opravdu až v momentě kdy auto vjede do oblasti s výrazně zhoršeným příjmem. V Práglu, kolem D1 směrem k Šalingradu se hovno pozná, tam je buď placato, nebo oblast pokrytá silnýma vysílačema a AGC je skoro pořád ve funkci tlumiče signálu. Ale zkuste příjem nějaký vzdálenější nebo s menším výkonem vysílající stanice = třeba rádia Hitrádio Magic 94.7 MHz, vysílaný z vysílače Litický Chlum u Rychnova nad Kněžnou, nebo brněnský Rádio Krokodýl na 103,0 MHz ve vzdálenosti větší jak 50-80km od místa vysílání. Tam se pozná, která anténa má lepší příjmový vlastnosti, ne při příjmu vysílače, kterej máte prakticky za prdelí a navíc má "v anténě" víc kW než má deset jeho redaktorů součet IQ. Uvědomte si že všecky celoplošně vysílající FM rádia používají funkci AF (Alternative Frequencies = automatické vyhledávání jiného vysílače se stejným programem, ale na jiné frekvenci s lepší kvalitou signálu) odvozenou od systému RDS (Radio Data System = http://cs.wikipedia.org/wiki/Radio_Data_System ) . Tudíž (například): F1 naladěná v Práglu na 102,5MHz (vysílač Praha město = Mahlerovy Sady alias Žižkovskej Bajkonur) se během jízdy po D1 postupně SAMA AUTOMATICKY přeladí (pravděpodobně) na vysílač Jihlava 93,4MHz a pak na k Brnu patřící Kojál = frekvence 104,5MHz. A furt si budete říkat, jakou to máte "sqělou" anténu, když v Šalingradě přijímáte jednu stanici stejně kvalitně jako v Práglu. To samý bude platit třeba pro "ráááádio" Impuls - Prágl ho má na frekvenci 96,6MHz, Jihlava na 100,3MHz, Šalingrad na 87,6MHz, Ostrava na 89,0MHz a třeba Ústí nad Labem na 102,0MHz. Takže ve výsledku, pokud se pohybujete po Kocourkovský republice, každý autorádio vyrobený po roce řekněme 1990 už umí automaticky přelaďovat z jednoho vysílače na druhej, aniž by posluchač poznal změnu v kvalitě příjmu...

Červenej a žlutej kabel na ISO konektoru = pozice 4 a 7, zaměnit mezi sebou. Žlutej má mít trvalý napájení, červenej je +12V od klíče. jak píše Albín, máš to pravděpodobně přehozený.

Zajeď do servisu, a nechej si to překrimpovat = speciálníma kleštěma na konec kabelu naskřípnout novej konektor... Budou si za to účtovat kačku za konektor a stovku za práci...

Tady to máš na obrázku, jak je to orientovaný - na tý černý části pouzdra je ještě samozřejmě nějakej potisk - výrobce, typ atd... Proud teče od kladnýho pólu baterky podle směru šipky tvořený právě tou značkou diody - od anody směrem ke katodě...

Jak BMM, tak MPI mají pro otáčkoměr signál vyvedenej z řídicí jednotky motoru - od cívky ho měl vytaženej akorát starej karbcovej favorit. Schéma je odvozený od katalogovýho zapojení integrovanýho obvodu MAF115 - najdeš ho tady: http://katalogy.ic.cz/MAF115.html ....

Napiš jestli máš karbec nebo vstřikovej, kolik máš najeto na svíčkách, jestli už ses snažil něco měnit sám. Když máš nastartováno, na stojícím autě dokážeš zařadit postupně za sebou všecky kvalty od I. až po V.?

CAN je komunikační protokol po 2vodičový sběrnici určenej pro motorový vozidla - jinak se taky označuje CAN-bus (nemá s věřejnou dopravou nic společnýho!!!) a má několik verzí. Koncern osazoval zhruba do roku 2000 verze CAN v.1.0 až 1.3, do roku 2008 byl běžný CAN v.1.6 a po roce 2010 CAN v.2.0 . A ten nízkej signál na baterce je jasně špatnej kontakt, nejdřív vypucuj ty šroubovaný spoje a až pak něco hledej!!!

A byla by tam přitom i ta 01598 - napětí akumulátoru? Myslím si, že ne....

Zoxidovaný spoje od baterky přes pojistky k řídicí jednotce serva a k motoru. Všecko postupně povolit, očistit oškrabáním až na kov, nakonzervovat máznutím vazelínou a pokud možno s novýma vějířovýma podložkama nebo pérovkama znovu utáhnout.

Za mě klidně ty Vredesteiny SnowTrac 3 - nejsou nejdražší, ale kvalitativně natrhnou prdle i mnohem dražším.

RAZ????? Tak to asi jezdíš málo po dálnici - nejezdím po nich denně, ale tenhle případ potkám skoro vždycky, když na nějakej ten českej "placenej tankodrom" vyjedu... A samozřejmě vždycky když spěchám a tlačej mě hodiny. A je to šmahem přes všecky možný VÝCHODOEVROPSKÝ MPZ - CZ, SK, PL, UA, H, TU, I, BUL, RU, GR... Kamión s "déčkem", "efkem" nebo jinou západoevropskou značkou v takový situaci neuvidíš - a pokud, tak jenom v roli toho předjížděnýho - a ten potom v takovej moment okamžitě začne šlajfovat jak blázen, aby toho zmagorovatělýho blba co se dere před něj rozdílovou rychlostí retardovanýho šneka co nejrychlejc pustil před sebe a neblokoval dálnici. Jak říkám, sebrat papíry na fleku, případně ještě veřejně vyvěsit fotku takovýho kokokokota na entou někam na hooodně viditelný místo a byl by pokoj.

Jako vzájemně se předjíždějící kamióny na dálnici, když jeden jede v pravým pruhu 89kmh a druhej ho levým předjíždí 89,5kmh, ty bych na místě střílel štětinama s dobytčí solí do tlamy a do prdele. Nesilomrdně a na fleku sebrat papíry!

Vredesteiny mám na zimu - SnowTrac 3 a musím říct, že na rozdíl od předtím používanejch Polarisek 2 jsou k neurvání - prostě zatímco na Polariskách jsem v pohodě jen zatažením za ručku vyseknul "hodiny i s kukačkou", na Vredesteinech jsem rád když otočím auto o necelej půlkruh = ne víc jak o 180°. Je reálnej předpoklad, že i letní Vredesteiny se budou chovat podobně vzorně a bohabojně...

Tak někdo už má prázdniny teď, třeba maturanti. A cestovky taky odvážejí plný turnusy k moři už začátkem června, ne až po 1. červenci...

Budou dovolený, prázdniny na obzoru....

Počítač (až na některý výjimečný případy kdy mu to speciálním programem přímo přikážeš) nic nemaže skutečně "fyzicky", data zůstanou na místě, jen se ve speciálním "adresovacím oddíle" tý paměti (ať je to flashka nebo disk) se to místo, kde data jsou uložený, označí jako "volný" - něco jako kdyby na městským ouřadě nějakej dobrák rozhodnul, že adresa kde máš hlášený trvalý bydliště je "neobývaná" a sebere ti z ulice označení jejím jménem a z baráku cedulku s číslem popisným - budeš tam dál fyzicky bydlet, ale kdo vysloveně nezabuší na dveře, ten to nebude vědět. Všecky prohlížeče a hlavně i "Průzkumník Pinďous" se nekoukají přímo do struktury paměti přímo na ty data, ale prohlíží a zobrazujou právě jen tu "adresovací tabulku", takže si po "smazání" myslí že tam žádný data nejsou. Recuva a jí podobný softíky naopak prolejzají přímo strukturu paměti bit po bitu a bajt po bajtu a podle speciálních rozpoznávacích algoritmů dávají "k sobě" balíčky dat tvořící jednotlivý obrázky (obecně soubory) - a tu adresovací tabulku znovu "dopisujou". Někdy se povede "doadresovat" všecko, jindy je roztříštěnost dat ve struktuře paměti příliš velká a soubory se nedovede dohledat a zkompletovat všecky. Výhodou pro tyhle programy je dobře dělanej "úklid na disku", často dělaná defragmentace a podobný věci, ukládající k sobě patřící data do souvislýho pořádku.

Recuvou se mi povidlo obnovit cca 80% fotek z SD karty, kterou si trouba známej smazal ve foťáku a začal na ni fotit další fotky - myslel si, že je má stažený do PC, ale samozřejmě neměl... Vzhledem k tomu, že ty smazaný byla jejich celá loňská dovolená, se ani nedivím jeho polovičce za ty výrazy, kterýma ho počastovala... Naštěstí těch neobnovitelnejch nebylo tolik a kupodivu byly poměrně rovnoměrně rozhozený po celý kartě, takže nechyběl žádnej souvislej kus, ale vždycky jedna - dvě fotky a pak bylo třeba 10-15 dobrejch...

Copak - dostals sportovní obuv?

Takže vyšší výbava bez navýšení ceny není sleva - člověče manfrodo, nejseš ty politik? Ti taky tvrděj že přidělená funkce v nějaký správní radě dobře prosperujícího státního podniku s dobrou měsíční gáží není pro vysloužilýho politika "trafikou"...

Já to spíš vidím jako fňukání nad tím, že koncern nahradil Toura jako "levnější ale přitom stejně prostornou variantu OI/OII" jiným, prostorově/výbavově omezenějším typem (Rapid), kterej je ale podstatně dražší než je ještě menší fábule. V 90. letech minulýho století byly 2 možnosti - buď mít krátkou škodovku, nebo kombi (favorit/forman, později felicia hatchback/kombi. Rozjezd výroby jedničkový oktávie v roce 1996 najednou umožnil spoustě lidí "přejít" na vozidlo minimálně o třídu vejš, což spolu s cenovou politikou koncernu vedlo k tomu, že si oktávku mohlo dovolit poměrně dost lidí, kterým doposud nezbývalo nic jinýho, než usilovat o dovozovou značku - nebo zůstat u fáčka/feli. Ti najednou "měli možnost kupovat domácí produkci". A přechodem výroby na II.generaci, kdy koncern ponechal starší typ ve výrobě jako "Tour", se tenhle počet "kupců - oktaviánů" ještě zvednul, protože i když starší a lacinější, přeci jen pořád Tour "byl Oktávka" - se vším co k tomu patří, tj prostorným kufrem, ověřenou relativně masivní konstrukcí a chováním na silnici. A najednou si koncern těmhle lidem "dovolí urvat od huby jejich vysněný lacinější autí" - prostě tím, že zruší produkci verze Tour a podle mínění lidí nechá ve výrobě jen "chudšího příbuznýho" Rapida. A hodně lidí co si už dřív koupili "jedničkovýho" Toura a smejšleli si na koupi novýho kusu = OII Tour po náběhu výroby OIII se najednou ocitlo v situaci, kterou přesně popisuje S-talker - "nemáš na OIII? Kup si Rapida!". Ale oni přece nechtějí "menší auto", oni chtějí "levnější oktávku"... Proto je kolem toho tolik povyku a otázek na "akční" verze, který v minulosti aspoň trochu shazovaly cenu novější produkce na úroveň předchozích. Copak asi budou dělat tihle křiklouni, až se objeví opravdu nějaký "akční verze" a budou podobně jako to bejvalo u favorita/feliny DRAŽŠÍ než běžná série? Vzpomeňte si na favority Silver Line, Black Line, Green Line - nebo třeba Solitaire... Myslíte si že to NIKOMU v Bolce / Vlkohradě NEDOCVAKNE...?

Taky bych pochyboval o tom, že při už běžící výrobě Rapa bude vedení koncernu nechávat vyrábět paralelně ještě starší verzi oktávky - když může ždímat love ze zákošů za "ekonomičtější" model - protože když to srovnáš, tak cenově byla vždycky verze Tour někde těsně nad dnešní úrovní Rapa - a přitom to velikostí a obestavěným prostorem bylo plnohodnotně "větší" auto než je Rap. I když je tam rozdíl v "modernosti" a designu, tak spoustě lidem právě vyhovoval ten lepší poměr cena vs. vlastnosti umožněnej "zastaralostí" Toura - ale ekonomicky tenhle rozdíl "bral soudruhům z Bolky/Vlkohradu €ura z kapes" - a to si nikdo z nich nenechá bez nabitý a odjištěný pistole vražený do ucha líbit...