Ekkar_z_Bastlírny

Já si vzpomínám, jak jsme podšmikli májku místním v Podbořanech - Oplotech, když jsme tam byli jako študáci na střední navádět chmel... Mysleli si chudáci, že jim jeden hlídač stačí... Tak nastoupily dvě kočky, začaly se k němu lísat a kroutit (_!_)kama - a než se nadál, májka šla k zemi... a on taky, protože na jednu holku šáhnul a ona "jako na potvoru :D " chodila několik roků na judo...

Pokud ta anténa nemá napájení po koaxu, tak na ten přídavnej káblík musíš dát při provozu rádia +12V, jinak nefunguje v ní vestavěnej předzesilovač - pokud máš origo rádio, budeš to muset vyvést "obrácenou" výhybkou, která vytáhne z anténního vstupu rádia to stejnosměrné napájení a pustí ho do bočního drátu... EDIT: Anténa Shark LUXIII je ploutev a navíc je AKTIVNÍ = S PŘEDZEŠILOVAČEM, v nabídce Correctu žádnou prutovku LUXIII nevidím. Pokud se jedná o tuploutev, tak v popisu je uvedeno: ... Aktivní autoanténa SHARK LUXIII má dva způsoby napájení: 1 běžný (plus pól na napájecí kablík a mínus pól na kostře). 2 způsob je vhodný pro moderní autorádia s napájením autoantény či zesilovače po koaxiálním kabelu z autorádia. Přepínání mezi oběma způsoby napájení je automatické. ...

Ano, my si budem dělat co chceme - jezdit s tlumičema vyteklýma na silnici jako na hopsavý koze nebo si nechávat vydírat gumy do mnohohranu jako dvacetikoruny to ale nebude... Kdo už to někdy zažil, ví o čem mluvím.

Čerti - UMÍM si to představit... Jožka - vykropenej jseš leda tak ty, po včerejšku...

Co ty víš kdo, kde, čím a kdy ji zalíval a zalívá...

K těm jiným tlumičům na klikovou nápravu - v těch pdfkách, co vložil Rodolfo, je v odstavci o zadní klikový nápravě šikovně zašitá poznámka, že tuhost její torzní příčky je různá podle motorizace a určuje se odlišnou dýlkou koncových dílů vevařovaných do nápravnice už v základní výrobě. Takže pokud je zadní náprava OIII pro motorizaci 1,2TSI byť i jen minimálně odlišná od nápravy pro těžší dehťák 1,6TDI CR (a běžnej uživatel to neví), zase to dává prostor pro spekulace a dohadování se nad tím, jak moc a čím je ovlivnitelnej jízdní komfort. Lidi neznalí faktu o konstrukčním způsobem různě nastavený tuhosti zadní nápravy budou lepší komfort přičítat jen jinýmu motoru atd...

Tohle sníst, tak se celej den nezastavím, resp. strávím minimálně dopoledne na Ministerstvu Úlevy (od dost ranýho dětství nesnáší můj zažívací trakt zakysaný mlíko a produkty z něj)...

Odhadem 100 kkm na našich silnicích je maximum pro normální tlumiče. Pokud máš na nich 170 a víc a jsou opravdu ještě furt původní, tak bych se nerozmejšlel ani minutu a šel shánět kdo mi prodá nový a kdo mi je pomůže vyměnit...

To je nějakej nesmysl, ta testovací sekvence se musí dát přerušit (navíc motorová ŘJ je něco jinýho než BGM, která řídí test brzd, serva, pásů atd) - v tom bych příčinu nějakejch problémů nehledal.

Není tam uvedený čeho 0,8 - jestli megaprdů nebo kterýho hroma. To se to potom dělají výsledky...

Spodní silentbloky předních ramen jsou v silonovým kalíšku, taky se jim říká "hrnky" - a na jejich vylisování i zalisování novejch stačí šroub M10 nebo M12 dlouhej zhruba 20cm (kus závitový tyče s navařenou maticí nebo hlavovou podložkou na jednom konci) - a dostatečně silný podložky = kruhový destičky potřebnýho průměru, aby se jednak dal jedním koncem vytlačit z oka na rameně starej silentblok a druhým zatlačit do prázdnýho oka novej. Je potřeba to dělat plynule silou a suvným pohybem, ne do toho mlátit jak hluchej do vrat a vůbec už ne kladivem... Samozřejmostí je po výměně nutnost doladit geo.

Slyšíš bzučet motorek čerpadla nebo ne? Jestli jo, jdi po hadičkách nebo to prostě chvíli podrž a pak se podívej pod auto, odkut poteče čůrek - a jestli ne, tak musíš hledat po elektrický stránce...

Jako první bych šel po "lucasu" = pravý páčce. Další až podle toho co zjistíš tam.

Jak dlouho ta okamžitá spotřeba 20/100 trvá? Jestli víc než cca 10 vteřin, tak je tam něco špatně, ale jestli jen krátkou dobu (DO těch cca 10 sekund), tak je to naprosto v pořádku - elektronika prostě rychle ohřívá spalovací prostory motoru pro co nejrychlejší zajištění podmínek pro stabilní běh a katalyzátor pro nastartování jeho funkce. Nic víc a nic míň - za těch pár vteřin si motor sosne nanejvejš náprstek paliva. Je to elektronická funkce, něco jako bejval sytič pro start u šáde - ta taky když byla "utažená" kvůli splnění emisního limitu na CO a CO2, tak za studena (zhruba pod +10°C) nechytla "na sucho" ani za živýho boha - muselo se jí pomoct sytičem, kterej ale už po cca půl minutě chodu šlo vyřadit a šáde normálně jela a pokud byly čistý svíčky, tak i bez poskakování na klokaní volej... Kdo to uměl s lehkou nohou, startoval za takový teploty po dvojím plným prošlápnutí plynu před otočením klíčkem a při samotným startu s lehce sešlápnutým pedálem - ale pořád to znamenalo start a první vteřiny běhu na víc obohacenou směs. Což přesně kopíruje ta dnešní elektronika - jinak to prostě ohřát pro co nejdřívější plnou funkčnost nejde.

Čerti má už za komínem připravenej dvouválec turbokošť... Ta bude lítat jak Trepifajxl, jen co se trochu setmí.

Zkus v ELITu, katalog pro SEAT najdeš tady: http://ecat.elit.cz/CarBrowser.aspx?TTab=False

To je funkční spínač, měl by zajistit, že ŘJ odstaví vstřiky = ubere vždycky při sešlápnutí spojky, aby se motor nevytočil naprázdno do nebezpečnějch otáček kvůli odlehčení. Jestli má cenu to odstraňovat, když i po výměně to velice brzo začne dělat znovu je otázka...

Ani nemám strach - Ty jim uletíš, vsadím se že máš už za komínem připravenej minimálně dvouválec turbo košť...

Spojkovej spínač? Mně to na Roomu dělá taky, a co vím, dělá to skoro každýmu kdo má FII/R - při zavřených oknech to skoro není slyšet, ale při stojícím autě a staženým okně u řidiče to je víc než zřetelný.

Minimálně přední nápravu, radši ale obě - a zcela bez debaty a diskusí vždycky oba na jedný nápravě...

Česko určitě za Slovačí nezaostává o víc jak o 1 stupeň. Některý silnice je nejenom o strach, ale doslova o hubu jet rychlejc než na dvojku... Viz D1 po celý dýlce Pha - Bno nebo D2 od Bno kolem Hustopíčí až do Hodonína...

Tlumiče...

Neboj - až to budeš někomu vysvětlovat po tolikátý jako já, budeš to už znát taky nazpaměť... Ono to má souvislost se spoustou aplikací v průmyslu (obloukový svařování, ochrana před statickým nábojem, ochrana před výbuchem vinou zajiskření při vybíjení vzniklýho a NEODSTRANĚNÝHO statickýho náboje...) - to není jen o svíčkách do motorů...

Třeba z ní chce mít "slimáka slizáka", co Ty víš? Já bych teda feli nesnižoval, pokud by se nejednalo opravdu o radikální "dýzajn tuning" - za posledních 25 let málokterá škodifka má tak vyvážený proporce jako felcka...

Neřekl bych že třeba zrovna BOSCHky jsou šmejdy - i když třeba Maltovy zkušenosti s nima z provozu na LPG nejsou nejlepší, ono se to samý dá říct i o spoustě jinejch značek. Jde spíš o to vybrat si typ se správným materiálem elektrod, správnou vzdáleností elektrod a správnou tepelnou hodnotou (schopností svíčky odvádět teplo do okolí, aby se nerozžhavila a nezpůsobovala samozápaly, ale zároveň aby se udržela na vhodný pracovní teplotě ulehčující vznik výboje na elektrodách). Jde tam hlavně o to, že směs vzduch-LPG má jiný zážehový vlastnosti než vzducho-benzínová směs, vyžaduje jinou energii jiskry (obecně vyšší než benzínová směs) a s tím souvisí i potřebný emisní vlastnosti elektrod. Všecko ještě mnohokrát komplikuje závislost emisní schopnosti povrchu elektrod na složení materiálu (hlavně na povrchu elektrod), jeho teplotě, stupni znečištění povrchu, rychlosti nárůstu napětí přiváděnýho na svíci a v neposlední řadě i na tlaku okolního prostředí. LPG to ještě navíc zhoršuje tím, že sám o sobě jako příměs ve vzduchu zvyšuje jeho izolační pevnost = zvyšuje se potřebný napětí jak ke vzniku ionizace, tak k samotnýmu přeskoku na určitou vzdálenost. Jiskra totiž nevznikne jen tak sama od sebe přivedením vysokýho napětí na svíci, na povrchu elektrod dochází k mikročasovým dějům obdobným k dění na žhavený katodě elektronek = elektrony ve valenční vrstvě povrchový vrstvy atomů materiálu elektrod se odtrhávají vinou elektrickýho pole, který se kolem elektrody vytváří a snaží se "cestovat" k aktuálně méně nabitýmu bodu (= k ukostřený elektrodě), tím vznikne mezi elektrodama oblast hustší ionizace a tou teprve přeskočí hlavní výboj - chová se to celý podobně jako blesk v přírodě. Taky se nejdřív na elektrodě "sbírá" náboj a po překročení určitý velikosti náboje (= síly pole = napětí mezi elektrodou a okolím) a k němu příslušnýho stupně ionizace okolí elektrod dojde k přeskoku jiskry.