McMatej

O to mně jde, čemu věřit. Měření napětí "naprázdno" je taky pochybné. Spolehlivější by bylo, kdyby byla baterie odpojená, pak se i moje baterie chová dobře, tj. napětí neklesá. Ale dnešní auta z baterie užírají i v klidu a proto je měření naprázdno nespolehlivé. Hustoměru se nebojím věřit. Je to tak stupidní "zařízení", že to snad ani nemůže měřit špatně. Obzvlášť když máš jeden delší dobu a máš vyzkoušeno, že některé baterie naměříš hustotu OK, na jiných ne. A jestli chceš být "in", tak si pořiď refraktometr. ;-)

Napětí na volnoběh neřeš, nejsou otáčky, není výkon. Při nějakých 2 000 - 3 000 ot. je to důležité.

Takže po 16 dnech ...baterku jsem kondiční nabíječkou v autě nabil a nechal odpočívat. Po 16 dnech kleslo klidové napětí na u mě tradičních 12,3 V (což by měla být baterie nabitá na 50 % kapacity), ale podle hustoměru je nabitá na 100 %. Takže hustoměr - hustý

Právě proto píšu, že by to (nízké napětí při startování) mohlo spravit nabití. Stejně je to pochybné měření, je moc proměnných, když bude po ránu velká zima, tak bude naměřené napětí nižší než když za tepla atd. Když bude bateka v dobré formě, tak napětí nepůjde pod 10,5 V, když bude těsně před smrtí, tak napětí klesne třeba i k 8 V ale nastartuje to.

Zátěžovým voltmetrem, ale to je na auto nebo baterko servis, nebo změřit napětí při startování (nejlépe ranním). Pod 9,5 V už je to na zamyšlenou, ale i to by mohlo spravit dobití.

Hlavní válec pravděpodobně ne. Za syčení může posilovač, ale asi posiluje když jde po nastartování pedál lehce. Těsnost posilovače poznáš tak, že i po vypnutí motoru by v posilovači měl zůstat podtlak na 2 - 3 zabrždění. Za dlouhý krok pedálu můžou samostavy na zadních brzdách. Když zatáhneš ruční brzdu (tím se vymezí vůle mezi zadním obložením a bubnem) a 2x - 3x šlápneš na pedál, tak se krok pedálu zkrátí?

Baterka určitě ne. Možná ohnilé a zaoxidované konektory.

Mně něco podobného dělal krátký uhlík. Respektive uhlík byl dlouhý dost, ale drát k němu se nějak překroutil, zauzloval, udělala se na něm smyčka, díky tomu byl drát krátký a uhlík "nedosáhl". Uhlíky jsou součástí regulátoru napětí. A nebo by to mohl dělat volný řemen, ale to je méně pravděpodobné.

Nemám po ruce hustoměr a tč. je baterka vybitá (???), až se vzpamatuje, půjčím hustoměr a budu sledovat hustotu. Pak dám vědět.

Takhle z hlavy těžko říct. :-) Hádal bych jí 6 - 7 let. Teď jsem ji byl zkontrolovat a napětí neleze nahoru tak rychle, jak jsem psal. Ale stejně myslím, že dodaný náboj nebude odpovídat částečně vybité baterii, na co by ukazovalo počáteční napětí.

Pokud mohu přidat svá moudra, tak při nabíjení konstantním proudem je baterie nabitá, když má xy V a napětí dále neroste. Já dobíjím v poslední fázi proudem 0,7 A a napětí se ustálí na 16,2 - 16,4 V. Baterie při tom nijak intenzivně neplynuje - lehce šumí, jako perlivá voda. Moje baterie se chová nějak divně, když auto dlouho stojí (14 dní) tak napětí na baterce na prázdno klesne na třeba až 12,3 V, ale normálně nastartuje. Když ji připojím na kondiční nabíječku, která dobíjí proudem max. 0,05 A, tak po 3 dnech napětí stoupne na 14,4 V, což je max napětí, které dobíječka dává. Když je baterie odpojená, tak napětí na prázdno ani během těch 14 dní neklesá, pořád je 12,6 - 12,7 V. Auto v klidu bere 0,02 až 0,03 A. Dobrý nápad je změřit hustotu elektrolitu.

Mně se to posledně podařilo vyklepnout bez problémů, ale jasně že jsou vložky jsou různé. Pořád je lepší, když je na trnu těsně, než aby měla vložka na trnu vůli a vypadla sama, to už jsem taky zažil. Trn se rozloupne na dvě části když to budete páčit šroubovákem silou přes hranu krytu. Když už páčit šroubovákem, tak se nějak opřít o tenký konec trnu

Podle DP se s ním má klepnout o měkkou podložku viz příloha.olejový filtr.pdf

Nad tou větou jsem moc nepřemýšlel, ale nějak mně tam nesedí. Z výše uvedeného grafu jsem nabyl dojmu, že množstí sazí se uvažuje jen pro výpočet délky výměnného intervalu.

Saze jsou pro hladinu oleje zanedbatelné. Nejvyšší přijatelný obsah sazí v oleji jsou 3 %. Saze je parametr "opotřebení" oleje. Množství vzniklých sazí je závislé na čase, zatížení motoru, otáčkách atd. Je to na straně 13.

Osobně bych udělal "pojišťovací podvod" - našel si někoho, kdo řekne, že od jeho auta odskočil kaminek. ;-)

Podle pojišťovny je zorné pole plocha (na výšku) stíraná stěračem široká 30 cm v ose volantu viz totok http://www.ceskapojistovna.cz/tiskova-zprava?3549140-zimni_motoristicka_sezona:_celni_skla_v_ohrozeni

Ale prdlajs. Podle toho vyhodnocuje hladinu oleje. Když je víc ponořený (větší část je pod hladinou - větší část se chladí) tak se ochladí rychleji. Ostatní viz příloha. Prodloužené-servis.-intervaly.pdf

Nechci tě kazit radost, ale motor asi bude zanedbaný a zevnitř totálně zadělaný. A jistě to není posledním olejem, když už při poslední (teď už předposlední) výměně tě mechanik ukazoval zacpaný olejový filtr. A naopak, poslední olej byl dobrý, když nahromaděné nečistoty v motoru rozpustil. Každopádně vanu su sundat měl a nečistoty zevnitř vykydat. Několik dřívějších výměn oleje by taky mohlo motor pročistit, ale při tom jsou nahromaděné nečistoty pořád roznášeny po motoru a je nebezpěčí, že se něco jiného (hydrostavy) podělá. Bílý sliz na víčku je v zime po krátké jízdě normální.

Řekl bych, že do toho "mezikruží" ústí odvzdušnění nádrže při tankování. obrázek tady Při tankování se tam dostane benzín pokaždé a pokaždé odteče.

A už je to potvrzené i z odborných kruhů: http://forum.skodahome.cz/index.php?app=core&module=attach&section=attach&attach_id=374992

http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-361 Provoz vozidel v zimním období (1) V období od 1. listopadu do 31. března, pokud a - se na pozemní komunikaci nachází souvislá vrstva sněhu, led nebo námraza, nebo b - lze vzhledem k povětrnostním podmínkám předpokládat, že se na pozemní komunikaci během jízdy může vyskytovat souvislá vrstva sněhu, led nebo námraza, lze užít motorové vozidlo kategorie M nebo N2) k jízdě v provozu na pozemních komunikacích pouze za podmínky použití zimních pneumatik18a), a to u motorových vozidel s maximální přípustnou hmotností nepřevyšující 3500 kg na všech kolech a u motorových vozidel s maximální přípustnou hmotností převyšující 3500 kg na všech kolech hnacích náprav s trvalým přenosem hnací síly. Zimní pneumatiky podle věty prvé musí mít hloubku dezénu hlavních dezénových drážek nebo zářezů nejméně 4 mm a u motorových vozidel o maximální přípustné hmotnosti převyšující 3500 kg nejméně 6 mm. (2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije pro náhradní pneumatiku použitou v případě nouzového dojetí18a).

Tak v první řadě, ve stěně u katalyzátoru žádný hlavní olejový kanál NENÍ. Už se to tady řešilo mockrát, byly tady i fotky rozebraného motoru, ale je to marný, je to marný, je to marný. :kol-32:

Pánové, nezlobte se na mně, ale řešit vysokou teplotu některých mist v motoru vysokou viskozitou je hloupé. Na to, aby olej tato místa dobře ochladil, se musí po chlazených místech rychle pohybovat (musí přitékat studený olej). Když použijete "hustější" tak situaci jen zhoršíte. Další věc je, že HTP olej zdaleka nezahřívá tak, jak se píše. :-)

Dovolím si nesouhlasit s tvrzením, že "nasaje stejně velký objem vzduchu, ať je klapka v poloze na volnoběh nebo plně otevřená, při tak nízkých otáčkách se škrcení průtoku klapkou skoro neprojevuje ..." Když je šeškrceno skoro na 100 % (otevřeno je několik desetin milimetru na cca polovině obvodu), tak se to zcela jistě projeví. Souhlasím s tvrzením, že všechny válce měli stejné podmínky a důležité jsou rozdíly mezi válci.